25. únor 2011 - Sideropenická anémie

25. února 2011 v 21:27 | wwwholka |  JAKO STUDENTKA
Nikdy bych nevěřila, že to napíšu, ale poslední dobou opravdu nemám čas ani chuť na blog. Jsem úplně bez energie, bez nálady, proto mojí naplní všedních dní je pouze škola a spánek. Když už se dostanu k počítači, tak jsem schopná si tu maximálně vytisknout potřebné materiály na další den do školy a tím končím. Říkám si, že asi nebyl dobrý nápad chodit (ještě) s malým zápalem plic a několika antibiotiky do školy. Tím spíš, když je pořád chřipková epidemie. Ignorace maturity (která je až za dva a půl měsíce) je ještě větší než obvykle, příprava na přijímací zkoušky na vysoké školy je ještě míň než nulová a ve škole se taky zrovna dvakrát nechytám.xD
- "Toto onemocnění postihuje klouby a postupně se provrtává až do chrupavky…"
- " Červíci?"
- "Skoro, Lindo. Je to osteoartróza."
Prostě to teď nemám jednoduché. Ke všemu jsem si během úterní hodiny Vnitřního lékařství diagnostikovala sideropenickou anémii.xD Lituji svého dětského lékaře se sestřičkou, protože momentálně rozhodně nepatřím mezi nenáročné pacienty. Na pondělní prohlídku mám napsaný malý seznam s několika body, které musím s panem doktorem vyřešit:
  • Vymyslet přesvědčivý důkaz, že po těch antibiotikech zvracím, i když to není pravda (ale za chvilku asi budu).
  • -Přesvědčit ho, že únorový odběr na HIV není nutný, protože mám neuvěřitelně rozpíchané ruce a na každé z nich mám jednu modřinu, která vede od ramene a až po zápěstní kůstky, tudíž mi sestra nebude schopná najít žílu a zase mi ji praskne!
  • Musí mi vyvrátit mou právě diagnostikovanou chorobu - anémii.
  • Simulovat, že potřebují brýle. Taťka by mi totiž brýle od Versaceho bez dioptrií nikdy nekoupil. xD
O víkendu jsem byla s Lukáškem a se svými (už jen) dvěma antibiotiky na plese. Tam jsem zjistila, že asi do konce svého života budu nesnášet jeho bývalou (pětadvacetiletou) přítelkyni. Říkejme jí třeba Klára, protože se tak jmenuje. Jelikož byla přehnaně afektovaná, nebyl problém být ještě nepříjemnější, než jsem chtěla být. Došla ke stolu a absolutně přehnaným způsobem mi začala lichotit a vyprávět mi, jak je ráda, že mě konečně poznává. Zmohla jsem se na krásný kyseloučký úsměv a se slovy: "Tak to je super" jsem utnula naši "konverzaci". Byla jsem neomluvitelně hrubá. Kvůli antibiotikům a vínu, samozřejmě! Vrcholem večera bylo, když mi Lukáš řekl, že to nebyla Klára, ale jeho kamarádka. Hups.xD Příště ji, chuděrku, pozvu na panáka a konečně se vzájemně představíme.xD
wwwholka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jestli jsi tu byl / a ...

klikni!

Komentáře

1 slečna barevná slečna barevná | Web | 25. února 2011 v 21:53 | Reagovat

Teda koukám taky pěkný šrumec a to nemám před maturou jak ty. Doufám, že všechno zvládneš a občas se ozveš. Tvoje články nám tady chybí:)
Zvedla si mi mírně povadlou náladu příběhem z plesu:D Ach má milá ať se daří v přesvědčování pana doktora i ve všem ostatním!:)

2 Slečna barevná Slečna barevná | Web | 26. února 2011 v 13:41 | Reagovat

má milá nejsme to my dva:D naši fotku tu někdy možná dám ale jsem v anonymitě a můj milovaný taky!:D

3 ajournal ajournal | Web | 26. února 2011 v 17:56 | Reagovat

Říkejme jí třeba Klára, protože se tak jmenuje.  /// já tě žeru :DD

4 Idealist Idealist | Web | 27. února 2011 v 14:58 | Reagovat

Ještěže teď máme ty jarní prázdniny, tak snad nějakou tu energii naberu:-))) Ale pak zase zpátky do toho "stresu" grr;DDD
:D:D:D Tomu omylu s jeho přítelkyní jsem se nemá smálo;D..No, stane se, nevadí, příště napravíš:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama