1. červen 2012 - Voda z naší školy po dvou dnech smrdí jako hovno

1. června 2012 v 17:30 | wwwholka |  JAKO STUDENTKA
Nevýhodou psaní článků jednou za rok je ten, že si v přívalu všech těch informací na ty nejlepší stejně nevzpomenete. V minulém článku jste se sice dozvěděli, kdo mě na výjezdu nejvíc "štval", ale kdo mě naopak pobavil, tak to už nevíte!
Pamatuju si, že jsme na začátku zimního semestru psala, že naše skupina (o cca jedenácti lidech) je příšerná. Teď bych spíš řekla vydatná. Začneme slečnou z Východu, která vůbec neumí česky, nechápe, že ke zkoušce je potřeba mít zápočet a pravděpodobně doteď si myslí, že moje jméno je "Béčka". Potom tu máme jednu spadlou z Marsu a jednu tak blbou, že už to ani vtipné není. Za poslední půl rok jsem se naučila žít v symbióze s jednou ze dvou holek, které jsem opravdu neměla ráda. Naše kamarádství začalo sílit, když jsem jí na první hodině tělocviku v letním semestru řekla, že se vůbec nedivím, že tu zatím nikoho nepoznala, když je tak arogantní. Od té doby už jsme si stihly dát na Majálesu paňáka a posíláme si vzorečky do chemie.:D Mým "úhlavním nepřítelem" je holka, která se každý den učí, chodí vždycky úplně na každou přednášku, a když se jí třeba zeptáte, co se bralo, tak vám to neřekne, abyste se to náhodou nedozvěděli! Její nejoblíbenější činností je chlubení se tím, že je (doslova) "strašná šprtka", a proto dává každý zápočet a zkoušku (kromě botaniky, jak jsem se dozvěděla). A potom tu máme slečnu z Brna (ne mě!), která o ní v jejím doslechu začne křičet na celý kolo: "Jako promiň, ale toto pro mě není chytrý člověk, ale normální p…" xD



Víte, obecně nesnáším vulgarity u ostatních lidí. Jak v rozhovoru dvou šestnáctiletých kluků v tramvaji, tak u svého otce. Pořád mám v živé paměti, jak jsem se kvůli němu ve svých třinácti letech málem propadla do země. Jednalo se o silně podprůměrnou reportáž na nějaké stanici ČT 2, kterou snad naštěstí nikdo z mých známých neviděl, kde mu patřilo přibližně 30 vteřin. Za tu krátkou dobu ho stačili minimálně 50x vypípat. Abych se vyvarovala chyb svého otce, jsem proto sprostá jenom ve své mysli. Představte si takový čtvrtý zápočtový pokus o nalezení pylového zrna v biologii. Na cokoliv, co najdete, vám vyučující řekne, že to není ono, a potom vám ukáže zrno, které jste mu ukazovali úplně jako první! Nemá cenu se s ním dohadovat. Proto řeknete, že přijdete příště, a než slezete ty tři patra dolů, tak už si to potichu "ženete". V takových situacích být sprostá jenom v duchu prostě nestačí. Bohužel můj přítel není zastáncem sprostých slov. Když mi "omylem" něco ujede, tak mě nebije, ani mě neposílá za dveře na hanbu. Jenom mi řekne: "To jsou moc silná slova na takovou malou holčičku," a já už jsem radši zticha.xD Proto potřebuji mít doma nějaký zvířátko, nejlépe kočičku. Mamka si včera koupila pět kačenek. Když pominu fakt, že je pak její přátel zabije, mám z nich radost. Bohužel za svoje věrné posluchače je brát nemůžu, protože neustále vřeští. I když jim hodím jahodu.

Vraťme se k podstatě článku. Vyplynulo nám, že sprostá slova potřebuji k životu, že jestli jednou budu mít děti, tak pouze díky Lukášovi z nich vyrostou dobří lidé, a že existují i výjimky, kdy mi přijdou vtipná (viz. konec druhého odstavce). Mám tu kontroverzní holku ráda. Jenom díky ní přežívám situace, kdy se cítím jako úplný debil (např. praktika z chemie) nebo takové osmihodinové (nudné) pozorování ptáků. Po dvou hodinách, kdy jsme ušli zhruba 300 metrů a zrovna jsme pozorovali "zajímavou chůzi" kosa, za sebou slyším, jak už telefonuje: "Ty vole, ani se neptej! Buď tady stojíme jako š** nebo ženeme jak p**." Po dalších dvou hodinách následovalo fakt nechutné krknutí uprostřed docentova výkladu o agrobiocenóze nebo o něčem takovém (pro mě) nepodstatném, což ten pán okomentoval, že jako chápe, že to pro nás asi není zajímavé, ale že se nemusíme bát, protože příští rok sem pojedeme znovu s tím rozdílem, že budeme kravičkám strkat ruce do pusy a do zadku. (Pořád doufám, že se to týkalo pouze magistrů.) Každopádně situace, která mě během toho naprostého zoufalství někde v půli cesty u rybníků dostala do kolen, bylo přelézání spadlého stromu přes cestu. Všichni jsme většinou měli to nejhorší oblečení, které jsme doma našli, včetně Sabiny, která si vyrazila v riflích ze 70. let s ne zrovna malou dírou mezi nohama. Vtom slyšíme zvuk, jako když se trhá prostěradlo, což bylo následně okomentováno slovy: "Jejda, teď mně málem vypadla celá číča." xDD Ale abych vám sdělila aspoň nějaké pozitivum na té výpravě za ptactvem - Od té doby, co jsem se vrátila, pořád sleduju ptáky. Zjistila jsem, že ne každý pták, který kolem mě proletí, je vrabec. A když je to přeci jen ten vrabec, tak se v tramvaji s nosem přilepeným na okno snažím vypátrat, o který druh se aspoň jedná.:D

Teď z jiného soudku. Konečně jsem na vlastní kůži vyzkoušela rozdíl mezi maturitní ústní zkouškou a zkouškou na vysoké škole. Tady totiž nemůžete přijít a všem to natřít, jak jste se to krásně naučili, protože to prostě nejde. Povím vám o tom. Ve středu jsem měla svoji první těžkou zkoušku (byla za 6 kreditů, takže úplně lehká být nemohla) na prasata. A nesmějte se, bylo to fakt těžký! V pondělí, když jsem to poprvé otevřela, jsem zjistila, že jsem přecenila svoje schopnosti a za dva dny se to nedokážu naučit. Bohužel, deadline odzápisu mi vypršel v 9:30, takže se s tím už nic nedalo dělat. V úterý večer jsem byla silně frustrovaná, protože jsem uměla pouze jednu polovinu předmětu. Tu druhou (která se týkala právě těch prasat a ostatního zvěrstva) jsem už nestihla. Test dopadl katastrofálně. Zaprvé nesnáším písemné zkoušky s žádnou až všemi možnými správnými odpověďmi. Zadruhé jsem ve svém testu neměla jednu jedinou otázku na krávu, ale zato jsem tam měla, kolik vajíček snese nějaká slepica. Zatřetí ten test jsem posrala. Měla jsem nějakých 33 trestných bodů (hranice byla 30) a troufám si tvrdit, že všechny byly z části "chov", kterou jsem celou natipovala.xD Naštěstí jsem ještě byla v nějakým limitu, kde ho o svých znalostech můžu přesvědčit u ústní zkoušky. Začtvrté nesnáším hromadné zkoušení! Byly jsme tam tři holky. Za 15 minut je obě vyhodil. Během té doby jsem stihla 2x omdlít a jednou prodělat epileptický záchvat Petit mal. Naštěstí si toho nikdo nevšiml. Když jsem přišla na řadu, byla jsem posraná až za ušima s kaluží potu pod sebou a odpovídala jsem téměř šepotem. Nakonec mi to teda dal. Asi si myslel, že jsem nějaká retardovaná nebo co, a dokonce musel zkousnout i to, že jsem na jeho první cvičení v půl 11 přišla s dvacetiminutovým zpožděním. Myslím si, že jsem na této zkoušce předvedla svůj nejhorší verbální projev od svých tří let. Slibuji, že odteď už to bude jenom lepší.:D
wwwholka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jestli jsi tu byl / a ...

klikni!

Komentáře

1 Terez Terez | 1. června 2012 v 19:57 | Reagovat

:-D :-D Na tom vašem oboru musí být teda sranda jak tak čtu, a protože moje představivost je obrovská, skoro se tu válím po zemi. :-D My máme kolektiv teda super, je nás 15, ale z toho tři mají individuál, jeden se na to už stačil vysrat a jednoho jsem za celý rok vůbec neviděla. Jinak já si na sprosté slova taky moc nepotrpím, ale od té doby, co jsem se vrátila z televize, jsem několik dní říkala pi_o za každým druhým slovem. Chceš si rozšířit zásobu? Běž do ČT! :-D A ty vaše zápočty z chovu prasat a kdoví čeho bych teda chtěla vidět, mi to připadá děsně vtipné. :-D btw. zajímalo by mě, jestli tví spolužáci čtou tvůj blog. :-D

2 wwwholka wwwholka | 1. června 2012 v 22:42 | Reagovat

[1]: Terez: Však tam je sranda, jsou tam super lidi a doufám, že se zase všichni potkáme ve druháku! :DD Já sice neustále řvu a stěžuju si, ale na druhou stranu jsem za to ráda. Nemohla bych studovat nějaký humanitní obor, kde bych prostě jenom pořád seděla a pitvala se v knížkách. I když to vždycky není sranda, tak za takový laborky z chemie jsem ráda, i když tam každou druhou hodinu kropím zdi.:DDDD
Jinak on to tak úplný zápočet z prasat není, ale já tomu tak říkám.xD
PS: No snad to nečtou. Lukáš říkal, že mít blog je už přežitek, tak mu budu věřit.:D

3 agnes agnes | Web | 1. června 2012 v 23:39 | Reagovat

málem jsem z tebe umřela :D :D .... já se děsím dne, kdy přijde nějaká ústní zkouška, pokaždý se dostávám na mentální úroven tříletého dítěte a vůbec nevim, co mám řikat :D ... ale zkouška na prasata, to je slovní spojení za všecky prachy :D a o číče nemluvě :D

4 Bareta Bareta | Web | 2. června 2012 v 9:03 | Reagovat

Tak jsem čekala, že se tu něco dočtu alespoň o jedné z mých tří bývalých spolužaček, které šly na stejnou školu jako ty, ale nějak je moc nepoznávám. Zajímalo by mě, co si o nich myslíš :-D

5 Gooverka Gooverka | Web | 2. června 2012 v 21:08 | Reagovat

U tebe jsou vždy nejvíc vtipné články! :D Nás je ve "třídě" asi 40, ale o půlce si myslím to samé co ty. Někteří naprosto mimo, další přehnaně sprostí, nesnáším chichotání atd. Sprostá slova jsou u mě na denním pořádku, ale doma bych je asi nevytáhla, sprostě mluvím jenom s kamarády - když mě něco hodně štve. Za tu ústní gratuluju :D :) Asi to nebylo tak špatné, jak popisuješ! :)

6 Jenny Jenny | Web | 3. června 2012 v 14:06 | Reagovat

Tedaaaa, v tom případě nechápu, že vůbec dokážeš číst mé články, protože já jsem sprostá jak dlaždič a ani mí rodiče mě nedokážou zkrotit, takže už to vzdali a mluví tak taky :D :D A já vím, že je to na holku hrozné a že to kluci nemají rádi a bla bla, ale je mi to lidově řečeno těžce u prdele, protože si tak krásně ulevím a můj projev je tak mnohem  barvitější a jadrnější :D :D Strkání ruky do zadku kravičce, jo, to musí být asi velice super :D

7 slečna barevná slečna barevná | Web | 4. června 2012 v 8:06 | Reagovat

já jednou umřu asi 3x mi málem spadl notebook z postele jak si mě rozesmála:D Ještě bys nam někdy měla napsat jak si spokojená se svou školou a oborem svých snů_D

8 Idealist. Idealist. | Web | 10. června 2012 v 16:51 | Reagovat

:-D Máte tam docela srandu, jak tak koukám:D.
Týjo, no vidíš, hlavní je to mít zasebou;D, příště už si sice řekneš,že se budeš víc snažit,a učit během semestru, ale ono pořád když nemusíš (né všude se píšou průběžný testy během semestru:D), tak to prostě nejde se k tomu dokopat:D

9 Caroline Caroline | Web | 12. června 2012 v 18:11 | Reagovat

Smíchy se tu válím po klávesnici a trochu se děsím toho, až já budu na vysoké. :D
Jinak tě ale obdivuju. Studovat něco, k mikroskopům se nepřibližuju na blíž než metr a půl a z ptáků poznám jenom čápa a káně, když letí. :D

10 Aailyyn Aailyyn | Web | 8. července 2012 v 23:06 | Reagovat

Jasně, že průměrný student občas něco nestihne, prošvihne, do něčeho je příšerně líný a tak to nechá na poslední chvíli. Holt všichni průměrní nejsou. Akorát už jsem myslela, že na vysoké škole už lidi vyrostli z označování ctižádostivých jedinců jako šprtů. A že se nemíní družit a poskytovat pomoc? No, kolektiv rychle zjistí, kdo je ten spolehlivý, kdo ví/má/poradí/pomůže/půjčí/určitě tam byl. Nepomáhat nikomu je extrém, ale pomáhat všem je taky dost pruda. Pokud o sobě ta slečna tvrdí, že je šprt, asi se nebere nijak smrtelně vážně a je si vědoma toho, co jí taková pozice v kolektivu dá a sebere a je s tím smířená.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama